Nepodmíněný základní příjem

 „Evropou obchází strašidlo - strašidlo nepodmíněného základního příjmu“. Tak nějak by se dala parafrázovat okřídlená věta, jíž začíná legendární Marxův Komunistický manifest. A mnohým se zdá, že ta paralela sahá mnohem dále.

O zavedení nepodmíněného základního příjmu (dále jen NZP) v EU bojuje Evropská občanská iniciativa za bezpodmínečný základní příjem jakožto základního lidského práva.  Do 14. ledna 2014 musí získat alespoň jeden milion podpisů z minimálně sedmi členských zemí EU. Pokud bude úspěšná, Evropská komise bude muset pozorně prozkoumat obsah představ této iniciativy a uspořádat veřejné slyšení v Evropském parlamentu. (Více se dozvíte na stránkách http://basicincome2013.eu/ubi/cs/. V textu podnětu se používá označení bezpodmínečný základní příjem - BZP)

První, co by mělo každého zarazit, ať již si o NZP myslí cokoli, je naprostý nezájem veřejných sdělovacích prostředků. Dá se z toho celkem bezpečně odvodit, že tato iniciativa současným vládnoucím mocenským strukturám příliš po chuti není. Bližší informace lze v podstatě získat pouze z internetu. Tento fakt naopak sám o sobě zvyšuje atraktivitu NZP pro celou řadu dalších občanských iniciativ.  Zejména těch, které ze stávajícího společenského vývoje a jeho vyhlídek do budoucna příliš nadšeny nejsou.  Věnujme mu tedy pozornost i na stránkách OS-ČMS a pokusme se pokud možno nezaujatě posoudit, nakolik je NZP oprávněný a smysluplný.

Podstata NZP

Nebudeme zde do hloubky rozebírat detaily NZP, zaměříme se pouze na hlavní rysy. Zájemce o podrobnější informace si je na internetu jistě poměrně snadno najde včetně doprovodných videí.  Podstatou NZP je pravidelný měsíční příjem z „veřejných zdrojů“ pro každého občana bez výjimek ve stejné výši. Tedy stejný pro multimilionáře jako pro bezdomovce. Nikdo by tento nárok neposuzoval, každý občan by NZP obdržel automaticky a pravidelně, například měsíčně. Při této informaci se často objevuje celkem hloupá námitka, že jde o rovnostářství, potažmo komunismus. Jenže zde vás nikdo o majetek připravit nechce a také se nikomu nebrání, aby měl další, nijak omezované příjmy.

Hlavní klady NZP:

• Zavedení NZP by velmi odlehčilo nároky na hroutící se sociální stát. Zmizela by armáda úředníků, kteří dnes musí různé nároky posuzovat při rostoucím riziku jejich korumpovatelnosti. Naskýtá se otázka, co potom s nimi. Je velmi pravděpodobné, že celková částka, kterou by obdrželi formou NZP, by byla mnohem nižší, než celkový součet jejich současných platů, jež jsou rovněž hrazené z veřejných zdrojů. Bylo by na nich, zda si dokáží k NZP přivydělat  jinou smysluplnou prací.

• Zároveň by se minimalizoval jeden z velkých nešvarů současnosti. Různé formy sociální podpory jsou na jedné straně často zneužívány, na straně druhé se mnohdy k opravdu potřebným nedostanou vůbec, nebo jen v nedostatečné výši. Od toho se odvíjejí také dva velmi protichůdné názory. Liberálně orientovaní považují sociální podporu za příliš velkorysou a málo motivující, sociálně smýšlejícím se jeví výše dávek nízká. Těžko se shodnou, protože hlavní nedostatek stávajícího sociálního systému spočívá v jeho nefunkčnosti.

• NZP by velmi usnadnil život lidem, kteří odvádějí pro společnost potřebnou a prospěšnou práci, ale společnost ji nedokáže ohodnotit. Například proto, že pozitivní dopady se projeví až po nějaké době. Poměrně častým případem je situace, kdy se pozitivní dopady projevují ihned, ale společnost si je neuvědomuje, bere je jako samozřejmost.  Význam takové práce si většinou ostatní uvědomí až tehdy, kdy například takový člověk zemře a nikdo jeho práci nepřevezme (proč také, vždyť veřejné mínění tuto činnost považovalo za zbytečnou), Mnoho lidí pracuje obětavě a dobrovolně, například s mládeží, bez nároku na odměnu nebo jen za odměnu symbolickou, jež často nepokrývá ani nutné náklady. Přesto hubnoucí rozpočty dnes osekávají i náklady na tyto symbolické odměny a potřebná činnost zaniká.

• Nezanedbatelným argumentem je fakt, že by mnoho lidí přestalo vykonávat práci zbytečnou, bez níž by se společnost v podstatě nejen obešla, ale mnohdy ji i zatěžuje. Zejména dnes existuje mnoho zbytečných a špatně placených činností, které lidé vykonávají pouze proto, že nic lepšího na trhu práce nesehnali. Společnosti povětšinou tyto činnosti nepřinášejí nic potřebného, ale určitému typu podnikatelů vynášejí zajímavé zisky.

Námitky proti NZP

Argumenty proti NZP se dají shrnout do několika následujících vyjádření:

1)      „Je to celé nesmysl“ – S takovým postojem se lze setkat velmi často. Můžete s tím souhlasit nebo nesouhlasit, a to je tak asi všechno, co se s tím dá dělat (jak by řekl Jára Cimrman). Bez konkrétnějších argumentů nelze vést smysluplnou diskusi.

2)      „To je komunismus, to už tady bylo a neosvědčilo se to“ – Zaslepený názor, s nímž povětšinou nemá cenu polemizovat. Komunismus ve světě vezdejším nikde a nikdy nebyl, pokud víme. Navíc myšlenka NZP je úplně jiná, ale zaslepený člověk mění své názory nerad, vyžaduje to totiž práci, čas a přemýšlení.

3)      „Je to sice pěkné, ale kde se na to vezme“ – Tohle už je smysluplnější, přesto v podtextu námitky je skryt názor, že na to nebude kde vzít. To je otázka pro ekonomy, ale jednoznačného stanoviska se nedočkáte. Libertariáni se chytají za hlavu, jenže jiní ve svých studiích dokazují, že „zdroje jsou“. Asi nezbude nic jiného, než zapojit selský rozum. A jedno je jisté, zdroje na svou existenci, ať tak nebo tak, i dnes museli všichni přeživší nějak získat. My z toho za sebe vyvozujeme, že zdroje opravdu musí být, ale vřele doporučujeme, nechť si každý udělá svůj názor a nic nekriticky nepřejímá.

4)      „Pokud se to zavede, nikdo nebude pracovat“ – Tohle je poněkud zákeřný argument, avšak natolik podstatný, že jej nelze jednoduše smést ze stolu. Vychází z předpokladu, že jedinou motivací lidí pro práci je vydělat si peníze. V tomto případě si dovolíme zásadně nesouhlasit a většina psychologů nás jistě podpoří. A zdaleka nejen oni. Po pravdě litujeme lidi, jejichž jedinou motivací k práci jsou peníze. Nepochybujeme, že takoví jsou, ale ti si vůbec neuvědomují, o co v životě přicházejí. Další diskuse k tomuto bodu by se tedy zvrhla ve spekulace o tom, kolik lidí by přestalo pracovat a kolik by v práci pokračovalo. Díváme se na to optimisticky, ale ruku na srdce, dokud se to nezkusí, tak to vědět nebudeme. (Jen pro zajímavost, některé studie uvádějí, že fungování společnosti pří současné úrovni techniky a technologie stačí zajistit pouhých 20% práceschopného obyvatelstva. Jinými slovy, pokud by to byla pravda, a máme-li 10procentní nezaměstnanost, bylo by možné se na to dívat tak, že těch zbývajících 70% lidí dělá práci nikoli nutnou, nebo dokonce zbytečnou.)

5)      „Je to principiálně nesprávné, protože to je něco za nic“ – To nejlepší nakonec.Tohle považujeme za nejzávažnější argument proti zavedení NZP. Ano, obecně platí, že jakýkoli užitek by měl být odměnou za vynaložené úsilí. Koneckonců, jako ve všem ostatním konání na půdě OS-ČMS, musíme na NZP pohlédnout prizmatem našich Pilířů. NZP se mnoha bodů jednotlivých Pilířů vůbec nedotýká, jiné jednoznačně podporuje, jako například 3. bod Pilíře všeobecné správy: „Občanská společnost umožňuje každému lidsky důstojnou dostupnost základních životních potřeb“. Naopak sporné je naplnění 1. bodu téhož Pilíře: „…Člověk je základním článkem společnosti se svými nezpochybnitelnými lidskými právy a povinnostmi s neoddělitelnou osobní odpovědností za sebe sama i společnost (právo - odpovědnost - povinnost).“ Máme tu tedy právo na NZP, ale jaká proti tomu stojí povinnost? Při takto postavené otázce je zde zjevný rozpor. Přesto, jistá práva se definují jako nezadatelná. A právě k takovým lidská práva všeobecně patří. (Co odevzdáváte za to, že dýcháte vzduch? Zatím povětšinou nic, a jako argument neobstojí ani to, že to tak bohužel nemusí zůstat navždy. Navykli jsme si platit za vodu, a někteří už uvažují, jak udělat zboží i ze vzduchu…). Evropská iniciativa občanů definuje NZP jako základní lidské právo. Jak tedy z toho ven? Máme zde práva bez povinností, nebo ne? Odpověď vůbec není jednoduchá, přesněji, vůbec není jednoduché k odpovědi dospět. Opět platí, nechť si každý zodpovědně utvoří názor sám s vědomím vlastní odpovědnosti. Jsme přesvědčeni, že proti nezadatelným lidským právům stojí nezadatelné povinnosti, i když skryté uvnitř a na první pohled neviditelné. Tyto povinnosti zahrnují rozvoj vlastního poznání a jeho využití, včetně dostupných prostředků a sil, ku prospěchu ostatních. Pokud by si tyto nezadatelné povinnosti uvědomovalo dostatečné množství lidí, zařazení NZP mezi lidská práva by bylo možné.

Pečlivému čtenáři zřejmě neuniknul fakt, že tento článek neposkytuje jednoznačnou odpověď na otázku, zda iniciativu evropských občanů za zavedení NZP podpořit, čí nikoliv. To nebylo cílem, chtěli jsme pouze na tuto iniciativu upozornit, ježto si pozornost určitě zaslouží. Ještě dodáváme, že podpora iniciativy zdaleka neznamená, že se NZP okamžitě zavede. V případě úspěchu iniciativy se teprve instituce EU začnou touto otázkou zabývat a zvažovat pro a proti. Čili my jako občané nyní pouze rozhodujeme, zda máme touto záležitostí bruselské úředníky zatěžovat.

© 2013 Rada OS-ČMS